Jaroslav Rovný (25. 12. 1947 - 24. 12. 2017) se narodil v Praze rodičům, kteří se vrátili do vlasti jako Volyňští Češi. Po znárodnění majetku vyrůstal od roku 1959 v Mostě. Po ukončení základní docházky se vyučil číšníkem a po celý život pracoval v pohostinství - po získání potřebné kvalifikace jako vedoucí provozu, po roce 1990 jako soukromý podnikatel a majitel restaurace. Do nástupu na povinnou vojenskou službu se závodně věnoval sportu (box). Do politiky vstoupil v listopadu 1989, kdy byl osloven místní organizací České strany socialistické (jeden z minulých názvů ČSNS).
Komunální politika
Od roku 1990 je zapojen do komunální politiky. V letech 1990-1994 a 1998-2002 byl zastupitelem města Nejdku. V roce 1994 kandidoval jako jednička na kandidátce LSNS, která získala 9 % hlasů. Do zastupitelstva města Nejdku se však nedostal, protože byl vykroužkován kandidáty LSNS ze 4. a 7. místa. V roce 1998 byl ovšem v tomto městě zvolen znovu, a to 364 hlasy voličů na kandidátce ČSNS, která ve volbách získala 8,3 % hlasů.
V roce 2000 kandidoval v rámci koaliční kandidátky "ČSNS a NEZÁVISLÍ" na druhém místě do Karlovarského krajského zastupitelstva a získal 222 preferenčních hlasů, přičemž celá koaliční kandidátka získala 2620, což odpovídalo 3,98 % hlasů a nezískání žádného mandátu.
V letech 2006 až 2010 zastával post starosty Hroznětína do jehož zastupitelstva byl zvolen 239 hlasy na kandidátce ČSNS, která získala 24,1 % hlasů. Starostou se stal navzdory tomu, že kandidátka ČSNS, kterou vedl, volby v obci nevyhrála a skončila poslední. V roce 2010 byl opětovně za ČSNS zvolen zastupitelem Hroznětína ziskem 317 hlasů, ČSNS získala 32,2 % hlasů. Starostou však již zvolen nebyl, protože volby vyhrálo "Sdružení nezávislých kandidátů I" se ziskem 53,7 %. V roce 2014 kandidoval v Hroznětíně jako kandidát bez politické příslušnosti na kandidátce "NÁŠ HROZNĚTÍN", protože již nebyl členem ČSNS. Do zastupitelstva byl zvolen počtem 200 hlasů. Kandidátka tohoto nového uskupení získala 22,4 % hlasů voličů.
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR kandidoval v roce 2006 jako lídr kandidátky České strany národně socialistické (ČSNS2005) ve volebním obvodu v hlavní město Praha a získal 13 hlasů. Kandidátka, kterou vedl, získala v Praze 0,08 % hlasů a skončila třetí od konce. V roce 2010 kandidoval jako lídr kandidátky České strany národně sociální taktéž ve volebním obvodu hlavního města Prahy a získal 15 hlasů. Kandidátka, kterou vedl, získala v Praze 0,04 % hlasů a skončila předposlední.
Předseda ČSNS
Dne 20. července 2002 byl zvolen předsedou České strany národně sociální. Stalo se tak v době, kdy měla strana dluhy, zároveň však také řadu nemovitostí a hmotný majetek, který kryl závazky strany z více jak 50 %. Jaroslav Rovný však nedokázal nepříznivou situaci změnit. Vše vyvrcholilo tím, že 13 měsíců od jeho zvolení předsedou ČSNS, dne 11. srpna 2003, byl na stranu vyhlášen konkurz. Strana v něm přišla o veškerý svůj majetek a vliv. Předsednictvo pod vedením Jaroslava Rovného se dále rozhodlo, že přestane vybírat členské příspěvky. Tím byla v následujících letech naprosto rozbita stranická struktura. Vše umocnilo ještě to, že v prosinci roku 2005 se Ústřední rada ČSNS, které předsedal, rozhodla založit sesterskou stranu s názvem Česká strana národně sociální 2005. Mělo se jednat o dočasné opatření, kterým by se překlenulo období konkurzu a umožnilo straně hospodařit s finančními prostředky, což úpadek strany omezoval. Po skončení konkurzu bylo v plánu strany opět spojit. Ovšem hned na ustavujícím sjezdu ČSNS2005 v březnu 2006 došlo k situaci, které vedení ČSNS nezvládlo podle původních představ a dopustilo, aby si nově vznikající strana změnila svůj název na Česká strana národně socialistická. Zároveň s tím došlo k osobnímu a částečně názorovému rozkolu mezi vedením původní ČSNS a nově vzniklé ČSNS2005, které vyústilo v to, že obě strany spolu dále spolupracovaly jen minimálně. ČSNS to dále rozštěpilo a oslabilo, došlo k odlivu jejích členů a její význam na české politické scéně dále upadal. Předsedou ČSNS byl do 3. listopadu 2012, kdy na 35. sjezdu strany odmítl znovu kandidovat. V době svého zvolení za předsedu měla ČSNS řádově 3,5 tisíce členů a organizační strukturu ve všech krajích, když opouštěl post předsedy, měla strana řádově několik desítek členů sdružených pouze v několika obcích a městech. Konkurz strany za jeho předsednictví ukončen nebyl. Jako předseda rezignoval Jaroslav Rovný i na své zákonné povinnosti a to tím, že přestal za stranu do Parlamentu ČR dodávat výroční zprávy, kterou zákon vyžaduje a jejíž nedodání je důvodem ke zrušení politické strany. Učinil tak pouze jednou, v roce 2003, ovšem s tím, že nedodržel zákonnou lhůtu. Strana nebyla za jeho předsednictví zrušena pouze proto, že probíhal její konkurz. Členství ve straně pozbyl v roce 2013, když nezaplatil členské příspěvky. V roce 2014 vedl Jaroslav Rovný a několik dalších bývalých členů ČSNS soudní spor proti současnému vedení ČSNS o neplatnosti 36. sjezdu ČSNS. Prvoinstanční soud v roce 2014, odvolací soud v roce 2015, stejně tak jako soud o obnově řízení v roce 2016 a další odvolací soud v roce 2017 rozhodl ve prospěch současného vedení ČSNS a žaloba Jaroslava Rovného byla vždy zamítnuta.
Kandidát na senátora
V roce 2010 za ČSNS kandidoval na senátora v senátním obvodu č. 1 - Karlovy Vary, kde skončil v prvním kole na 7. místě se ziskem 5,34 % hlasů (1791 hlasů). Nad 10 % hlasů dostal v Hroznětíně - 61,44 % (384 hlasů), Merklíně - 26,62 % (94 hlasů), Nejdku - 18,85 % (316 hlasů), Otovicích - 12,65 % (40 hlasů) a Sadově - 11,48 % (48 hlasů). V Karlových Varech dostal jen 365 hlasů, což odpovídalo 2,38 %. Shodou okolností tehdy kandidoval také proti Jiřímu Vyvadilovi (toho času kandidát za ČSSD), který byl od března 1990 do ledna 1991 předsedou ČSNS, a který v těchto volbách skončil třetí v prvním kole, když mu scházelo na druhé místo, které by mu zajistilo postup do druhého kola voleb, pouhých 91 hlasů.
Text převzat z Wikipedie, kde byla stránka Jaroslava Rovného pro jeho encyklopedickou nevýznamnost dne 25. března 2016 smazána.