Vstupujeme do nové éry, kdy je nutné znovu definovat naše národní a sociální zájmy, protože doba nápravy bezuzdného kupčení a trestuhodné kumulace kapitálu v rukách nejbohatších, ať už české oligarchie nebo zahraničního velkokapitálu, přichází. Česká strana národně sociální představuje široké nástroje, které směřují k obnově demokracie. Tato obnova však bude naprosto zásadně podpořena změnou ústavního pořádku směrem k ochraně české státnosti a principům demokratického právního státu, který se opírá o svoje občany, nikoliv o vlivové zahraniční organizace, velkokapitál nebo české miliardáře.
ČSNS není zatížena polistopadovým vývojem, již od prvních dní na Melantrichu v roce 1989 chápala nutnost zachování socialismu, avšak bez vedoucí úlohy KSČ, bez všudypřítomného dohledu, kontrol a demokratického centralismu, který udusil českou podnikavost na 40 let. Česká strana národně sociální je jako na začátku v 80. a 90. letech 19. století stranou českých a moravských lidí žijících v běžné společenské realitě, tu a tam vlastnící nějakou nemovitost či provoz, poctivě pracujících zaměstnanců, živnostníků, učitelů, úředníků a kvalifikovaných dělníků. Vracíme se zpět ke správě věcí veřejných, náš hlas je hlas nejpočetnějších, hlas aktivních, neskuhrajících pracujících lidí.
V rámci našeho státoprávního úsilí za Rakouska Uherska jsme nebojovali za samostatnost iluzorní a za závislost na milosti zahraničního velkokapitálu. Bojovali jsme za chuť pracovat pro sebe a na sebe ve spolupráci se všemi sousedy na všech světových stranách. Na této nadčasové lince se za skoro 130 let nic zásadního nezměnilo. Pouze politický protivník – v minulosti zločinné doktríny a ideologie jako rakouský militarismus a náboženský útlak, nacistický imperialismus, socialismus řízený z Moskvy a dnes progresivistický liberalismus si v čase předávaly štafetu, ale v zásadě byl tento protivník stejný, usiloval o systémovou převýchovu člověka směrem cizím ideologiím rakouského katolicismu, moderního biologického rasismu, zdeformovaného německého marxismu ruským carismem a dnes anglosaské dekadence a důsledkům filozofie první vlny liberalismu, totiž že jednotlivec je všechno. Není třeba trpět českým provincialismem, jakožto následkem choroby s názvem kosmopolitismus. Máme vlastní filozofii, zkušenosti i tradici.
Slovy prof. Otakara Machotky: „Socialism českého člověka je především demokracie“.
Digitální věk je jak velkým přínosem, umožňujícím lidem zjednodušovat, zefektivňovat a precizovat práci a zábavu, ale zároveň hrozbou, pakliže nejsou digitální nástroje a virtuální prostor, včetně strojového učení demokratizované. Kumulace kapitálu ohrožuje zcela staronovým způsobem i digitální svět. Digitalizace tak vytváří novou formu třídního, ale i národního konfliktu, kdy vzniká masa nájemníků z řad jednotlivců, komunit a států oproti vlastníkům digitálních služeb, které jsou reprezentovány velkými korporacemi.
Ochrana před digitálními giganty, cloudovým otroctvím a digitálním bezdomovectvím
V dnešním digitálním světě čelí jednotlivci, komunity a státy hrozbám, že se stanou pouhými nájemníky závislými na milosti digitálních gigantů. Tato situace vede k fenoménům, jako je cloudové otroctví a digitální bezdomovectví, kde jsou naše data a digitální identita v rukou několika velkých korporací. Abychom se ochránili před těmito hrozbami, je třeba přijmout několik klíčových opatření:
1. Decentralizace a open-source technologie
- Používání open-source softwaru a decentralizovaných služeb může snížit závislost na velkých technologických firmách. Open-source projekty nabízejí transparentnost a komunitní podporu, která zabraňuje monopolizaci dat a služeb.
- Příkladem mohou být decentralizované platformy pro ukládání dat, jako je IPFS (InterPlanetary File System), které umožňují uživatelům mít kontrolu nad svými daty bez závislosti na centrálních serverech.
2. Šifrování a ochrana soukromí
- Používání silného šifrování pro ochranu osobních dat je klíčové. End-to-end šifrování zajišťuje, že pouze odesílatel a příjemce mohou číst obsah komunikace, čímž se minimalizuje riziko neoprávněného přístupu.
- Nástroje jako Signal a ProtonMail nabízejí silné šifrování pro komunikaci a e-maily, což zvyšuje bezpečnost osobních informací.
3. Regulace a legislativa
- Přijetí regulací, které omezují moc digitálních gigantů a chrání práva uživatelů, je nezbytný krok. Digitální giganti budou podléhat národní kontrole prostřednictvím speciální digitální legislativy, která bude stanovit a případně omezovat charakter služeb, vč. ochrany dat, osobních údajů a dalších.
- Podobné zákony a nařízení by měly být zavedeny globálně, aby se zajistila ochrana soukromí a bezpečnost dat všude na světě. Je třeba vyvíjet tlak na úrovni EU, aby digitální giganti opustili trend SaaS a IaaS (software a internet jako služby). Je zcela nezbytné, aby vznikla na úrovni EU skupina, která bude autoritativně vystupovat vůči nádnárodním digitálním gigantům ve smyslu přizpůsobení služeb uživatelům z pohledu vlastnictví softwaru, dat a digitálního prostoru.
4. Digitální gramotnost a vzdělávání
- Zvyšování povědomí o digitálních právech a bezpečnostních opatřeních je zásadní. Uživatelé by měli být vzděláváni o rizicích spojených s používáním cloudových služeb a o tom, jak se chránit. Vrátit do vzdělávání antickou moudrost o ekonomické a politické závislosti.
- Kurzy a programy zaměřené na digitální gramotnost by měly být dostupné všem, aby každý měl schopnost efektivně a bezpečně využívat digitální technologie.
5. Alternativní platformy a služby
- Podpora a používání alternativních platforem, které respektují soukromí a poskytují uživatelům větší kontrolu nad jejich daty, je další cesta k ochraně před digitálními giganty.
- Služby jako Nextcloud a Mastodon nabízejí alternativy k tradičním cloudovým úložištím a sociálním sítím, přičemž kladou důraz na soukromí a uživatelskou kontrolu.
Ochrana před digitálními giganty, cloudovým otroctvím a digitálním bezdomovectvím vyžaduje kombinaci technologických, legislativních a vzdělávacích opatření. Pouze prostřednictvím decentralizace, silného šifrování, odpovídající legislativ, změny vlastnického formátu, zvýšení digitální gramotnosti a podpory alternativních platforem můžeme zajistit, že jednotlivci, komunity a státy zůstanou pány svých digitálních identit a dat, nezávislí na velkých technologických korporacích.
Michal Ševčík, Místopředseda ČSNS