Vlastenecké spolky Český svaz bojovníků za svobodu, Československá obec leginářská, Klub českého pohraničí a Společnost Ludvíka Svobody dnes uspořádaly připomenutí významných historickcý hudálosti a uctily památku bojovníků za svobodu Československa a jeho národů. Bylo vzpomenuto 175. výročí narození T. G. Masaryka (7. 3. 1850), bitvy u Sokolova (8. 3. 1943) a okupace zbytku Československa (15. 3. 1939). Michal Klusáček k okupaci Československa řekl:
Zapomenutá historie se opakuje. Pokud nechceme, abychom v nové podobě znovu prožili 15. březen 1939, nesmíme na tento den zapomenout. A nesmíme ani zapomenout na to, co tomuto dni předcházelo.
Co to bylo?
- Vměšování Německa do vnitřních záležitostí Československa. Od 30. let u nás Němci systematicky budovali 5. kolonu v podobě Sudetoněmecké strany, která měla za úkol rozložit a zničit Československo.
- Stupňování požadavků Sudetoněmecké strany.
- Spoléhání se na pomoc spojenců – především Francie a Anglie, kteří nás nakonec zradili.
Před 86 lety jsme se dostali do úplného područí, stali jsme se protektorátem.
V jakém stavu jsme nyní?
- Západ se do našich vnitřních záležitostí nejen vměšuje, ale prakticky nám je diktuje. Děje se tak pomocí ideologií grýndýlu a progresivismu a uskutečňuje vše 5. kolona, která je zformovaná až do nejvyšších pater politické, soudní a mediální moci.
- Stupňování požadavků eurobyrokracie, která postupně okrajuje naše svobody a práva. Vzpomeňme, jak se Evropská unie tvářila, když jsme do ní vstupovali a co představuje nyní. Lákali nás do společenství států, které jsou si rovny, ale od Lisabonské smlouvy je jasné, že v tomto společenství plníme roli vazalů a vykořisťovaných.
- Spoléháme se na ochranu tzv. „západních spojenců“ a nedisponujeme obrannou mocí. Co je však nejdůležitější, nastupující generace nemá dostatečnou motivaci postavit se za svůj stát a národ.
Zdánlivě to vypadá, že jsme na tom lépe než v roce 1939, ale vyhlídky, které náš národ má, jsou stejně ponuré, jako tehdy.
Řekněme stačilo budoucnosti, kterou pro nás vymýšlí v Evropské unii. Uvědomme si, že nám nikdy nikdo nic zadarmo nedal a nedá. Je iluze, že členstvím v EU něco získáváme. Skutečnost je taková, že členstvím v EU můžeme vše ztratit.
Ještě stále je však čas. Je potřeba obnovit konkurenceschopnost našeho hospodářství především tím, že se sníží ceny energií. Ale nejvíce potřeba je věnovat se nastupující generaci – dětem. Aby se vůbec rodily a aby věděly, že Česko je jejich stát, že ony jsou zde pány, že se žádného cizáka nemusí ptát, jak zde žít. 15. březen 1939 se nesmí opakovat!
