Když v roce 1897 vznikala strana národních dělníků, bylo Jiřímu Stříbrnému sedmnáct let. Byl tedy zrovna ve věku, kdy se mladý člověk může nadchnout pro rozličné ideály. Jeho hned od počátku zaujala myšlenka národního socialismu a spojil s ní velmi dlouhou etapu svého politického působení. Téměř třicet let byl přesvědčeným národním socialistou a i po vynuceném rozchodu s rodnou stranou v r. 1926 převzal řadu principů, ve kterých setrval, i když jim svou politickou praxí dával stále menší popularitu.
Jiří Stříbrný se narodil v Rokycanech Jaroslavu Stříbrnému a jeho manželce Marii, rozené Velkoborské, dne 14. ledna 1880. Byl pokřtěn jako Ferdinand a jméno Jiří přijal až později. Všechny dokumenty však nebyly změněny, takže ještě v soudních přích počátkem 30. let figuroval v obžalovacích spisech jako Ferdinand Stříbrný. K této drobné, ale charakteristické nejasnosti se ještě později vrátíme, neboť i ona sehrála ve Stříbrného životě bohatém na vzruch a skandály svoji roli. Rodina Stříbrných patřila mezi staré rokycanské rody. Dědeček Jiřího Stříbrného, František Stříbrný (německy řečený Silber Franzl) byl nájemcem v hostinci U Libuše. Později si zřídil vlastní podnik ve vedlejším domě, kde se už říkalo U Stříbrných. Byl prý proslulý čistým charakterem a snad proto se jeho hostinci přezdívalo U krobiána. Byl dvakrát ženat a z jeho prvního manželství se r. 1850 narodil syn Jaroslav. Ten vystudoval gymnázium, měl se původně věnovat obchodu, ale přitahovalo jej více divadlo. Teprve po otcově smrti byl nucen převzít jeho živnost. Povolání hostinského jej však nelákalo, a tak po krátké době zakotvil v advokátní kanceláři JUDr. Hugo Karlíka. Ačkoliv vedl veškerou agendu a působil vlastně jako solicitátor, zbývalo mu ještě dost času i na vlastní záliby. Režíroval ochotnické divadlo, kde si občas i zahrál, byl činný v Sokole. Jeho synové na něj vzpomínali i přes jeho bohémské založení jako na velikého pedanta. Část svého času věnoval rovněž politice, v níž byl rozhodným stoupencem mladočechů. Jeho přičiněním utrpěli v boji o rokycanskou radnici r. 1888 staročeši rozhodnou porážku.
...více v příloze PDF...
Přiložený soubor PDF