Dámy a pánové, setry a bratři,
zítra uplyne 60 let od vykonání hromadné vraždy, která se stala významným poselstvím pro celý svět. Dne 27. června byli s požehnáním Československé komunistické justice popraveni: JUDr. Milada Horáková, Jan Buchal, JUDr. Oldřich Pelce a Záviš Kalandra.
Přesto, že o tomto odporném a komunisty zrežírovaném monsterprocesu bylo již napsáno velice mnoho, tak jsem jednoznačně přesvědčen, že je naší povinností, a to zejména členů ČSNS, si neustále připomínat utrpení a bolest těch, kteří museli zemřít jenom proto, že se nechtěli pasivně smířit ze ztrátou mladé svobody a demokracie. Tento proces byl komunisty nazván procesem se skupinou Milady Horákové.
Dovolte mi velice krátké připomenutí některých pasáží ze života této nádherné a statečné ženy. Milada Horáková vstoupila do ČSNS v r. 1929. Na pražském magistrátě si díky své obětavosti a vědomostem velice brzy získala respekt svých nadřízených. Stejně rychle se prosazovala i po politické linii. Zastávala významné funkce, zejména v ženských organizacích. Po Mnichovu se okamžitě zapojila do činnosti, která spočívala především získáváním kontaktů a organizování schůzek lidí napojených na fašistický odboj. Za tuto činnost byla gestapem opakovaně vyslýchána a po té zatčena. Lidé, kteří se s ní setkali v malé pevnosti Terezín, nikdy nezapomněli vzpomenout na její obětavost a statečnost při pomáhání druhým vězňům. Od léta do října 1944 byla vězněna v Lipsku kde čekala na rozsudek smrti, který se nakonec změnil na trest 8 let žaláře. Až do osvobození byla vězněna u Mnichova a do Prahy se vrátila 20. 5. 1945.
Samotná skutečnost, že člověk, který přežije v německém vězení svou smrt, a který se velice krátce po té pustí do boje s novou totalitou o záchranu demokracie, se zcela určitě vymyká veškerým možnostem lidského chápání. To je také hlavní důvod, proč Milada Horáková není pouze symbolem odvahy a statečnosti. Tato žena byla a zůstává vrcholnou představitelkou lidské touhy po svobodě a demokracii.
Smrt Milady Horákové, včetně dalších obětí komunistické zvůle, nesmí být nikdy zapomenuta.Je nutné si neustále uvědomovat, že lidstvo není ve své vyspělosti tak daleko, abychom si mohli myslet, že již nehrozí žádná totalita. ČSNS pokládá finanční spoluúčast některých komunistů na vybudování památníku Milady Horákové za hrubé zneuctění její památky,jakož i zneuctění památky ostatních obětí.
Drahá sestro Milado, nikdy nezapomeneme a věrni zůstaneme.
26. červen 2010
Jaroslav Rovný, předseda ČSNS