Narodil se 30. ledna 1905 Slavice u Třebíče v učitelské rodině. Vystudoval gymnázium a následně Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Doktorát získal v roce 1927. Ve studiích pokračoval na univerzitě v Yale a, na Havajských ostrovech zkoumal flóru. Studoval dále v Polsku, Rumunsku, švýcarsku, Londýně a v Berlíně. Habitoval v roce 1934, v roce 1945 byl jmenován profesorem.
Už od počátku nacistické okupace se spolupodílel na demokratickém odboji. Nejprve v Politickém ústředí, kde spravoval ilegální vysílačku Sparta I. , která obstarávala styk se zahraničním odbojem vedeným E. Benešem . Po sloučení Politického ústředí, Obrany národa a Petičního výboru Věrni zůstaneme v úVOD (ústředí vedení odboje domácího) na jaře 1940 a stal jedním ze šeti členů jeho koordinačního orgánu. Protestoval proti vytvoření společného orgánu s komunistickým odbojem, neboť KSČ nepodléhala E. Benešovi, ale sovětskému vedení v Moskvě.
Jako jediný z vedení úVOD nebyl za Heydrichiády odhalen. Nicméně se z něj stal psanec, který se musel od 15. června 1942 ukrývat na venkově v Českém ráji. Přesto navázal kontakt s parušutisty a pokračoval od 1. prosince 1942 do 15. ledna 1943 ve vysílání do Velké Británie. úkryt mu poskytovaly českobratrské rodiny. Dne 3. února 1943 byl gestapem zatčen.Jako vůdci domácího odboje se mu dostalo zvláštního zacházení. Byl držen ve zvláštní vazbě v Malé pevnosti v Terezíně.
Po válce Krajina vstoupil do ČSNS a stal se jejím generálním sekretářem. KSČ se ho, jako jejího zásadního odpůrce, pokusila politicky zdiskreditovat na základě vykonstruovaných obvinění. Komunisté z politického zpravodajství vložili do spisu K.H.Franka zfalšovanou Frankovu výpověď, uvádějící, že Krajina po svém zatčení začal s Němci spolupracovat. Následně se pokusili Krajinu postavit před Národní soud, což se jim nepodařilo. Falšování výpovědi stálo místo přednostu zpravodajského odboru politického zpravodajství Bedřicha Pokorného.
Krajina byl následně v roce 1947 jedním z aktérů Krčmaňské aféry, která spočívala v neúspěšném pokusu o atentát na členy čs. vlády Petra Zenkla, Jana Masaryka a Prokopa Drtinu. Stopy vedly k lidem spojenými s KSČ, což odhalil právě V. Krajina. Dokončení vyšetřování případu zabránil únorový převrat.
Po převratu v únoru 1948 byl Krajina Akčním výborem vyloučen z vedení Univerzity Karlovy a později zatčen. Teprve po Benešově intervenci byl propuštěn. Poté se mu podařilo uprchnout za hranice.
V září 1948 pak proběhl politicky proces s tzv. Krajinovou kanceláří ve kterém bylo souzeno 51 osob, převážně funkcionářů ČSNS. Vykonstruovaný proces ale byl špatně připraven a skončil propuštěním řady obžalovaných. V exilu se Krajina stal místopředsedou Rady svobodného Československa a předsedou ČSNS v exilu. Zemřel 1. června 1993 Vancouver - Kanada. Je pohřben s ostatními exilovými členy ČSNS ve fiktivním hrobě M. Horákové na Vyšehradském hřbitově.