Pár dní po rezignaci a Herr Schwarzenberg už ze své vlasti glosuje události v Česku. Měli bychom k němu být shovívaví, protože si teď s Kalouskem zažil těžké zvraty. Přesto, podívejme se, co nám navrhuje.
Schwarzenberg kritizuje postup prezidenta Zemana a rád by, aby byly jeho pravomoci ořezány podle německého vzoru. Německo je mu samozřejmě blízké, to je známé a nehezké přirovnání Zemana k Hitlerovi a Gottwaldovi byl pouze mediální bonmot pro jeho spoluobčany v Rakousku, ale to není podstatné. Podstatné je, že nyní, když se nestal prezidentem, navrhuje změnu prezidentských pravomocí.
Je to typické pro naší novodobou historii - měnit pravidla podle toho, jak se hraje. Částečně však se Schwarzenbergem musím souhlasit - ústavu je potřeba změnit, protože je špatná. Pojďme to ale udělat zgruntu.
Ústava je příčinou politického marasmu posledních dvaceti let především proto, že i když teoreticky obsahuje, že zákonodárná, výkonná a soudní moc jsou odděleny, prakticky takový stav nevytváří. Volíme pouze zákonodárnou moc. Přímou volbou prezidenta se to nyní trochu změnilo, ve skutečnosti však zůstává stav nezměněn.
Problém je v tom, že si vlády píší zákony na míru, a že poslanci jsou zároveň ministři a že vláda je odpovědná poslanecké sněmovně. Čím je tedy oddělená zákonodárná moc od výkonné? V našem případě ničím! Je to stejná parta - vzešli ze stejných voleb. To, co udělal Zeman je něco, čeho se bojí. Ne však proto, že by to narušovalo ústavní zvyklosti, ale proto, že to narušuje zlodějské praktiky. Když totiž takto budou prezidenti pokračovat dál, stane se složitější prosadit lahůdky jako například církevní "restituce", když nevyjde jiný tunel - zrušený "ekotendr". Stejně tak se stane problematičtější psát zákony na podporu třeba takovým "solárníkům" nebo jiným "podnikavcům" a ještě za stejné funkční období se na tom napakovat.
Co je tedy nutné v ústavě změnit? Ať se volí poslanci jako dosud, ale ať se odstraní 5% hranice. Jeden poslanec odpovídá 0,5% hlasů, ať tam tedy zazní i půlprocentní názory. Ať prezident jmenuje vládu nezávisle na poslanecké sněmovně a ta ať před ní předstupuje s žádostí o důvěru pouze tehdy, pokud sestaví schodkový státní rozpočet nebo pokud chce uzavřít mezistátní smlouvu. Důvěru má jinak od prezidenta a ten má důvěru od voličů. Poslanecká sněmovna tím získá více času k psaní zákonů a odstraní se 101 většiny, které mají pocit, že když nechají vládu vládnout, že za to mají něco dostat.
No a proč je Schwarzenberg s Kalouskem tak nervózní? Zkrátka nevyšlo jim to. Kalousek chtěl mít možnost udílet skrze Schwarzenberga milosti, chtěl být zkrátka krytý. No a teď? ...uvidíme, počkejme si na Ištvána.