V pondělí 24. 6. 2024 publikovala NEXTA na sociální síti X (dříve Twitter) příspěvek, ve kterém informuje, že země Evropské unie zablokují kvůli propagandě Voice of Europe, RIA Novosti, Izvestija, Rossijskaja Gazeta.
Zákaz uvedených webových platforem navazuje na nařízení Rady EU číslo 2024/1428 ze 17. 5. 2024. Opatření má cíl zastavit činnost některých agresi podporujících propagandistických webů; ministři zahraničí států EU schválili implementační opatření (jde o tzv. prováděcí nařízení Rady, kterým se nařízení EU 2024/1428 provádí). Technicky opatření znamená, že tzv. Internet service providers v členských státech mají povinnost tyto weby blokovat (od 25. 6. 2024). V opatření se zdůrazňuje, že „vzhledem k závažnosti situace a v reakci na činnosti Ruska destabilizující situaci na Ukrajině je nutné ... urychleně pozastavit vysílací činnost dalších sdělovacích prostředků v Unii nebo zaměřených na Unii“.
V příloze jsou blokované webové platformy uvedeny (viz perex). EU se tak prý chce zbavit ruské propagandy. Má to být zásah do šíření ruské propagandy v Evropské unii, odhodlání EU čelit dezinformačním kampaním, které mají destabilizovat situaci v členských státech a podkopávat podporu pro Ukrajinu. Jde tedy o cenzuru.
Cosi mi to připomíná − rušení vybraného zahraničního rozhlasového vysílání za minulého režimu. Což byla forma cenzury. Říkal jsem si tehdy, že pokud se režim slovní (zahraniční, vůči němu nepřátelské) propagandy bojí, pak je slabý. A rušička ho neposílí. Z hlediska dobové moci a v určitém čase se rušení dalo chápat − kupř. vysílání Rádia Svobodné Evropy (RFE) v 50. letech obsahovalo šifrované pokyny pro tuzemské spolupracovníky západoněmecké nebo americké rozvědky; a je pravda, že jeho vysílání bylo protkáno mnohdy nepravdivými informace (dezinformacemi), neseriózní interpretací událostí… raději jsem poslouchal české vysílání BBC, to bylo mnohem, mnohem serióznější… Hlas Ameriky měl méně českého vysílacího času a byl přespříliš daleko (ne jen teritoriálně, nýbrž aktuálností informací a daleko od naší tuzemské reality).
Dezinformačním kampaním nelze zabránit likvidací informační platformy, nýbrž pouze kampaní informační. Režim, který zakazuje (ruší) nosič jiné propagandy (aktuálně: blokuje webové stránky), je slabý. Rušení těch stránek ho neposílí.
Cenzurní opatření vyjadřují přesvědčení tzv. vládnoucí elity, že co občan, to blbec; blbec, kterému mohou být servírovány pouze vybrané informace, jejichž selekci určuje ona elita, samozřejmě ke svému prospěchu; že občan-blbec musí být ve svém myšlení elitou veden.
PhDr. Vladimír Pelc, člen Předsednictva ČSNS