Dobříkov, 10. července 2016 - Členové a příznivci České strany národně sociální si připomněli 74. výročí úmrtí jednoho ze zakladatelů ČSNS a dlouholetého předsedy Václava Jaroslava Klofáče, který byl rovněž poslancem, senátorem a prvním ministrem národní obrany ČSR. Setkání se zúčastnil také předseda ČSNS2005 Karel Janko a předseda SZR Petr Hannig, kteří společně s předsedou ČSNS Michalem Klusáčkem v druhé půli dne, vedli jednání ohledně koaliční spolupráce pro letošní krajské volby.
Setkání začalo přátelským uvítáním starosty Dobříkova, panem Jiřím Svatošem. Po jeho úvodním slově jsme se přemístili do domu V. J. Klofáče, kde na nás čekala obdivuhodná dáma, paní Milena Kolářová – vnučka předsedy Klofáče. Poutavě až dojemně nám vyprávěla o životě zakladatele, jeho peripetiích, utrpeních, ale i vítězstvích. V Dobříkově č. p. 68 je umístěn Klofáčův památník a malé muzeum, kde jsme viděli mnoho artefaktů, např. památeční knihu národně socialistických senátorů, spisy, odznaky, mnoho fotografií a rovněž je zde umístěna busta Dr. Milady Horákové. Celému prostoru však vévodila busta Klofáčova s jeho vlajkou, na níž je znázorněna symbolika národního socialismu, tedy zkřížené kladivo s brkem, zemské znaky a nápis jeho milované obce Dobříkova.
Následovala prohlídka původně řecko-katolického dřevěného kostela, který nechal ze Zakarpatské Ukrajiny převézt právě Klofáč. Kostel je zajímavý svým stářím a původností dnes již restaurovaných pravoslavných ikon (kostel sloužil rovněž pro účely pravoslavných mší). V kostele je možno spatřit i netypické relikvie v podobě prsti z hrobu J. A. Komenského či třísky z vězení Mistra Jana Husa. Dnes kostel slouží účelům Církve československé husitské, které kostel věnoval sám Klofáč.
Klofáč dlouhodobě finančně obci pomáhal budováním silnic, vodovodů, kanalizace a také adresně nemajetným lidem. Národně sociální politika totiž spočívala v jeho očích zejména v pomoci našinci.
Za zprostředkování programu a vřelé přijetí děkujeme starostovi panu Jiřímu Svatošovi, za neúnavnou a precizní přednášku paní Mileně Kolářové, za přednášku a prohlídku dřevěného kostela paní Zdeňce Schejbalové a za využití výpočetní techniky v místní základní škole (kde proběhlo školení v ovládání webových stránek ČSNS) paní učitelce Janě Bezdíčkové.
***
--- Krátké zamyšlení nad odkazem V. J. Klofáče ---
***
V. J. Klofáč vtiskl ČSNS ideu
Světonázor ČSNS v době 21. století může působit poněkud obsáhle, obšírně a snad i filozoficky. Nelze se čemu divit, když novodobé strany jsou zaměřené na krátkodobé cíle a spotřební myšlení. Ideologie ČSNS, tak jak ji formuloval Klofáč, vycházela z postojů kvalifikovaného dělnictva, úřednického a učitelského stavu najmě. Symbolika strany přesně následuje nutnou spolupráci inteligence a dělnictva v motivu zkříženého kladiva a pera, později doplněné o čs. vlajku na pozadí, lipový list a klasy obilí.
Strana důrazně od počátku odmítala třídní pojetí socialismu a jeho marxistickou dialektiku, jejímž výsledkem je materialistické vidění světa. Socialismus ČSNS byl vždy paternalistický a soucitný, ale nikdy nevytvářel třídní napětí, ba naopak sbližoval všechny vrstvy národa. Socialismus ČSNS bychom mohli bez sebemenších potíží nazvat socialismem organickým. Národovectví ČSNS bylo v některých časových úsecích fungování strany velice vyhraněné a to díky pocitu ohrožení státoprávních a kulturních ambicí českého národa, ale ihned po vzniku republiky strana zaujala konstruktivní stanoviska k budování bratrského ovzduší v našem mnohonárodnostním státu.
Česká národně sociální politika je idealismem v tom nejpůvodnějším smyslu – hmota je pouze prostředek, nikoli příčina či předmět existence. Materiální podmínky si přizpůsobuje tak, aby všemu lidu, který je zatížen náročnou prací, zbyl čas na sebekultivaci v podobě umění, kultury a vzdělání. Národně sociální idea je i ideou etickou a estetickou. Na to nezapomínejme.
Na závěr si dovolím krátkou úvahu. V době nebezpečí exekutivní i legislativní hegemonie kvazielit, které nedisponují loajalitou k žádnému evropskému národu, v době, kdy jeden velký stát si nárokuje vlastnictví pravdy a svoji subjektivní perspektivu vnucuje ostatním národům i za cenu statisíců životů, v době, kdy zažíváme erozi a hlubokou krizi demokracie, ve které vzniká třída byrokratů a technokratů bez již zmíněné loajality vůči lidu, v době společenského odcizení, kultu přeceňovaného mládí, kultu individualismu a separování se od ostatních, v době, kde ideál pokrevního společenství, tj. národa a ideál sociální spravedlnosti je vysmíván – co by v takové době asi dělal předseda Klofáč?
Michal Ševčík
