Ve světě pozdního kapitalismu, digitální totalizace a rozkladu veřejného prostoru je třeba nově artikulovat projekt českého národního socialismu jako duchovně zakotvenou odpověď na krizi politické modernity. Tento text formuluje konceptuální rámec socialismu založeného na etickém univerzalismu, kulturním partikularismu, křesťanské antropologii a institucionální pluralitě.
-
Diagnóza doby: postliberální vakuum a digitální oligarchie
Postmoderní Západ se nachází v hluboké krizi smyslu, důvěry a orientace. Významový prostor, kdysi řízený národními kulturami, náboženstvím a živou politickou diskuzí, je nyní pohlcen aliancí technologického kapitálu a byrokratického univerzalismu. Digitální infrastruktura, jež měla být prostředkem svobody, se stala nástrojem totální kontroly: masové sledování, profilace, algoritmické řízení pozornosti a cenzura jsou příznaky nové mocenské struktury.
Dochází k redefinici moci: od státu ke korporaci, od politika k inženýru, od úsudku ke kalkulaci. To významně narušuje demokratické mechanismy a vědomí společenství. Občan není partnerem, ale objektem správy. -
Politická koncepce: suverén, přítel a nepřítel
Carl Schmitt nám připomíná, že politično je založeno na rozhodnutí o tom, kdo jsme "my" a kdo jsou "oni". Moderní ideologie se tomuto rozhodnutí vyhýbají skrze falešný konsenzus a moralizaci. Český národní socialismus oproti tomu přiznává existenci konfliktu: identitární, kulturní i ekonomické příkopy nelze překrýt frázemi o "inkluzivitě".
Politický suverén je nutný k ochraně politického prostoru, k obraně institucí a rozhodovací suverenity. Musíme znovu definovat, kdo jsme jako politický národ a kde leží naše nepřátelství (např. k digitálnímu neofeudalismu). -
Etická antropologie: proti redukci člověka
Člověk není algoritmický uzel ani samočinný spotřebitel. Vycházíme z křesťanské antropologie, která člověka chápe jako duchovní bytost s vědomím, svědomím a přesahem. Etický univerzalismus, jak jej formuluje např. Jacques Maritain, ví, že každý člověk je neopakovatelný, ale zakotvený v tradici, kultuře a odpovědnosti.
Současný režim tuto jedinečnost potlačuje skrze psychologizaci, medicinizaci a marketingovou manipulaci. Obnova mravní kultury musí začínat obnovou významu slova, ticha, společenství a povinnosti. -
Agonální pluralismus a demokracie konfliktu
Podle Chantal Mouffe je demokracie založena na institucionálním uznání nesouhlasu. Český národní socialismus tedy neznamená potlačení opozice, ale naopak její zakotvení v rámci sdílených hodnot. Pluralita názorů je legitimní, pokud nepopírá samu existenci společenství.
Demokracie bez hodnot končí jako trh emocí a identit. Je nutné obnovit formální rituály, odpovědnost zvolených zástupců a hranice politického prostoru. Agonální pluralismus není anarchie, ale nástroj mravní orientace. -
Ekonomický model: distributismus a národní ekonomika
Globální kapitalismus rozkládá jak zodpovědnost, tak vlastnictví. Reakce českého socialismu je v obraně národní ekonomiky skrze distributivní model:
· Strategická odvětví ve veřejném vlastnictví
· Rozvoj družstev, zaměstnanecké participace, komunitních bank a lokální výroby
· Podpora podnikavosti rodinného typu, nikoliv korporátních monopolů
· Daňová reforma podporující sociální smír
Cílem není rovnost ve spotřebě, ale rovnost v důstojnosti a příležitostech. -
Institucionální rámec: tři domény suverenity
1. Soukromá doména: ochrana rodiny, vlastnictví a podnikavosti.
2. Veřejná doména: stát jako garant demokratické infrastruktury, obrany a strategických investic.
3. Sociální doména: občansky tvořené struktury (družstva, spolky, církve), které překrývají propasti mezi trhem a státem.
Tento model odpovídá české tradici komunitní solidarity (masarykovský humanismus, husitství, obrození).
Český národní socialismus 21. století není návratem do minulosti, ale tvořivou reakcí na bezprecedentní krizi modernity. Nabízí syntézu humanismu a jeho všeobecné a univerzální náplně s ekonomickou odpovědností a kulturní zakotvením. Východiskem není technokratická správa ani radikální revoluce, ale hluboká obnova člověka jako osoby v národě a společnosti.
Stojíme před volbou: buď akceptovat globální rozklad, nebo vytvořit novou syntézu. Český socialismus je možná posledním projektem, který se o tuto syntézu může pokusit v měřítku malého, ale duchovně zdatného národa.
Michal Ševčík, místopředseda ČSNS