Žijeme v době o níž se říká, že rozděluje společnost. Do jisté míry je to pravda i když lidská společnost i společnost národní nikdy nebyla monolitem. Vždycky se nějak dělila a vždycky byla nějakm způsobem rozdělena. Její síla ale byla dána tím, jak se dokázala spojit v případě potřeby. A to platí i dnes. A i když dělení mohou být různá, já osobně vidím v postoji k politickým a s tím souvisejícím historickým a sociálním problémům a jevům v zásadě dvě hlavní skupiny. Je to lokaj a je to občan. A tím je dáno současné zásadní dělení, vyplývající z mimořádně vyhrocené situce v současném světě. Tak tedy několik příkladů, odpozorovaných ze života.
Jak to vidí lokaj?
- Nejsme schopni si sami vládnout, musíme patřit do širšího celku, nemůžeme existovat samostatně.
- Rakousko mělo zůstat zachováno jako říše a monarchie. Vznik ČSR byla chyba, která nás zbavila ochrany a stability.
- Mnichov byl důsledek špatného versailleského systému a útisku Němců československými úřady.
- Za Druhé světové války jsme jako národ kolaborovali a teprve na konci války jsme jen zabíjeli neozbrojené německé civilisty.
- Národní obrození bylo hloupou chybou, která nás izolovala od světové vzdělanosti.
- Husité byli banda lupičů a žhářů.
- Patříme na západ, ne na východ.
- Sovětský svaz, náš vzor (tady vidíme, že tyto kategorie platí za každého režimu)
- Poválečný odsun Němců byl genocidou a nezákonnou etnickou čistkou, válečným zločinem.
- Československá armáda nikdy nebojovala.
- Jsme povinni přijmout EURO.
- Bitva na Bílé Hoře nás zachránila před chaosem, vítězsví Habsburků nám zajistilo klidnou a stabilní budoucnost.
- Československo bylo nepřirozený slepenec, stát, který selhal.
- Neomezuji se na národní nebo státní hranice, jsem Evropan (světoobčan)
- Národ je sociální konstrukt 19. století
Občanský pohled
- Musíme si o sobě rozhodovat sami. Účast v mezinárodních organizacích jen na bázi rovnoprávnosti.
- Rakouská říše byla utiskující a setrvávala v zaostalosti. Bylo správné se osamostatnit a založit republiku, posunulo nás to pozitivním směrem.
- Mnichov byl zradou spojenců a umožnění německé agrese, která nebyla zaviněna Československem. Německá menšina měla rozsáhlá kulturní, politická a národnostní práva, její útisk byl výmysl.
- Náš národní odboj měl poměrně široký rozsah do všech skupin obyvatelstva, na rozdíl od jiných odbojových hnutí byl relativně jednotný a v okupované Evropě měl značný význam. Kolaborace byla minimální.
- Národní obrození obnovilo a modernizovalo českou kulturu a vytvořilo podmínky pro rozvoj vzdělanosti a prosperity. Díky němu nohl být v roce 1848 formulován první český politický program nové doby.
- Husité zahájili evropskou reformaci, kterou byli nuceni obhájit násilím. Jejich obrazoborectví nebylo ve středověku niřím neobvyklým a jejich chování vcelku odpovídá středověkým poměrům. Právě z husitského myšlení vzešly velké myšlenky Jiřího z Poděbrad, Petra Chelčického a Jana Amose Komenského.
- V našem zájmu je politika všech azimutů. Izolace od východních ale i západních zemí nám škodí.
- K socialismu vede naše vlastní cesta a ne napodobování všeho sovětského. (Za minulého režimu)
- Přestože po válce došlo k řadě politováníhodných excesů, byl odsun nutným a spravedlivým řešením dlouhodobého vleklého problému a to se souhlasem vítězných mocností. Nebyl zde uplatněn princip kolektivní viny.
- Československá armáda vznikla jako zahraniční vojsko v podobě legií přímo na bojištích První světové války a zasáhla přímo do bojů ve Francii, Srbsku, Itálii, na Rusi a na Sibiři. Hned po vzniku republiky bojovala o územní celiostvost s Polskem, Maďarskem a terorem pohraničních Němců. Na podzim 1938 dvakrát vzorně mobilizovala a úspěšně bojovala s bandami henleinovců, než byla nucena boj zastavit. V roce 1939 bojovala s Maďarským vojskem na Podkarpatské Rusi a 8. slezský pluk ve Frýdku se postavil na odpor wehrmachtu. Vojáci se zúčastnili domácího odboje a zahraniční jednotky bojovaly v Polsku, ve Francii, při obraně Anglie, v severní Africe, na blízkém východě a v SSSR. Naši lidé se zúčastnili partyzánských bojů v Jugoslávii,Itálii a na Ukrajině. Po válce byly naše jednotky nasazeny proti nacistickým teroristům organizace wehrwolf a také proti bandám UPA.
- EURO lze přijmout jen za podmínek pro nás výhodných. Jinak nejsme zavázni k ničemu. Žádný termín nebyl stanoven. Kromě toho je nesmyslné vzdávat se vlastní měny jako národohospodářského nástroje.
- Bitva na Bílé Hoře je opravdu symbolem národní katastrofy. I když sama o sobě rozhodujícím faktorem být nemusela. Habsburská nadvláda ale přinesla především rekatolizaci, germanizaci, inkvizici, pálení knih a čarodějnic a další znevolňování a ožebračování lidí. I když nelze popřít ani určité pozitivní jevy v pozdějším období. Protestantské země šly naproti tomu cestou rozvoje hospodářství a zeměpisných a vědeckých objevů.
- Československo vzniklo jako svazek dvou velmi blízkých slovanských národů, jejichž jazyky jsou bez problémů srozumitelné. Vzájemné kontakty tu existovaly po několik století. Československo bylo úspěšným, prosperujícím demokratickým státem, který obstál v řadě historických zkoušek.Rozhodně neselhal. Selhal ale systém světové bezpečnosti, politika velmocí a jednotliví politici.
- Jsem především Čech a občan České republiky. To mi nebrání cítit se Evropanem a příslušníkem lidstva. Evropanství ale neznamená podřizovat se jakési instituci, která si Evropu dá do svého názvu.
- Národ je přirozené sociální, kulturní i politické společenství, které vzniklo v průběhu dějin na etnickém základě. Česká identifikace jako národa je doložitelná už z textů v raném středověku. 18. a 19. století dalo jen současnou formu a novou definici národa.
Jak je vidět, lokaj často opakuje to co někde vyčetl a pořádně není schopen vysvětlit svůj postoj. Pro propagandu je to vděčný objekt pro akutní nedostatek hlubších znalostí. Tento nedostatek pak nahrazuje devótností vzhůru a arogancí dolů. Chce být součástí elity a tak ji alespoň napodobuje a vykládá to jako osvícené myšlení a světový rozhled.
Občan je naopak schopen diskuze a bývá vybaven širším spektrem znalostí a schopností formulovat vlastní názor. Myslí, pozoruje a srovnává. V poslední době je často označován různými přívlastky. Dezolát, dezinformátor, antisystémový živel, ruský šváb, kobliha a podobně. Lokajové a mediální technici totiž trpí argumentační, nouzí a nic jiného než otřepané fráze a hloupé přezdívky neznají.
Tak co, přátelé? Budeme raději omezenými a podřízenými lokaji nebo sebevědomými, vzdělanými občany?
Jiří Pondělíček