Narodil se 15. ledna 1884 v Brně do rodiny zakladatele Lidových novin Adolfa Stránského. Po absolvování práv se věnoval nejen právní praxi, ale také novinářství a politické činnosti.
Po vzniku Československa spoluzakládal Národní demokratickou stranu a byl za ní poslancem Revolučního národního shromáždění (1918-1920) a Národního shromáždění od 1920). Ale nesouhlasil s její protihradní politikou a v roce 1921 ze strany vystoupil a složil poslanecký mandát. V roce 1925 založil Národní stranu práce, která se však po volebním neúspěchu sloučila s ČSNS. Tu poté zastupoval jako poslanec (1929-1939). V té době převzal po otci vydavatelství Lidových novin a stal se rovněž majitelem významného nakladatelství Fr. Borový. Byl také činný jako vysokoškolský učitel na Masarykově univerzitě v Brně.
V roce 1938 byl odpůrcem mnichovské kapitulace a odešel do exilu do Velké Británie, kde se stal členem exilové vlády a jako ministr spravedlnosti připravoval poválečné retribuční zákony. Stal se i populárním komentátorem českého londýnského vysílání.
Po roce 1945 se za ČSNS stal poslancem Národního shromáždění, ministrem školství a náměstkem předsedy vlády. Byl mezi ministry kteří v únoru podali demisi. Po únoru 1948 musel emigrovat do zahraničí kde působil v Radě svobodného Československa a jiných exilových organizacích. Spolupracoval s československým vysíláním BBC, rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa a vydával historické a politické studie o nejnovějších dějinách Československa. Zemřel 13. srpna 1973 v Londýně. Pohřben je v rodinné hrobce v Brně.